Duben 2009

Události posledních dnů

28. dubna 2009 v 14:51 | Lucie
Viki přijela ze školky v přírodě...z autobusu vystoupila s pláčem - bylo jí zle...

Po pár minutách ožila a byla zase veselá a vyprávěla, jak osvobodili náčelníka a jak musela sahat pro něco do slizu...hlavně byla ráda, že je doma, ale prý neplakala...učitelky říkaly, že byla statečná a samostatná, tak sláva.

V to samé dopoledne odjel do školy v přírodě (na stejné místo - na Hnačov) i Filip. To ráno byl dost nervózní, ale prý se strašně těšil. Nemohl dospat, všimněte si těch kruhů pod očima...a ty vlasy - takhle ho ostříhala Viki - a on se nechal!!!
Druhý den, v sobotu dopoledne, jsem byla s Viki sama doma. Viki přelezla plot terasy a natrhala mi kytici pampelišek. Jo, Viktorka je víla a princezna a tanečnice, to všichni víme...

(Dnes ráno mi navrhla, co abych odešla z práce a stala se učitelkou baletu, prý by to tak bylo lepší...:-) Co ale překvapilo i mě. Viki odložila sukni a střevíčky a obula se do kopaček, že bude kopat do míče a hrát fotbal jako Filip a jako táta. Jeli jsme tedy za tátou na zápas. Viki chvíli pozorovala dění na hřišti a pak se to stalo:

Párkrát se do míče i strefila, Filip bude mít určitě radost, až přijede.
Potom jsme jeli do centra Plzně, slíbila jsem Viktorce, že si dáme zmrzlinu a že jí ukážu ty náderné tulipány a narcisy, které tam někdo moc šikovný vysázel. Lidé chodí kolem, usmívají se a dělají áááách a fotí. Stavili jsme se i u kašny před muzeem.




V neděli odpoledne jel Petr do práce a já s Viki jsme jeli k Liškům do Dobřan na chatu. Neviděla jsem je už tak dlouho, měla jsem radost, že jsem si konečně udělala čas na návštěvu. Viki se zpočátku trochu styděla, ale pak se osmělila a krásně si se Zuzankou i Honzíkem hrála. Hráli si na rohlík, chleba a pomazánku. To je taková obdoba hry na schovávanou...

A pak zase všední pracovní dny. Akorát chodíme ráno déle do školky. Viki je hubatá, jakoby měla pocit, že musí Filipa zastoupit. Filip přijede pozítří...tak na nás budou zase dva. Už se nemůžeme dočkat.

Dobrá zpráva aneb V úterý odpoledne...

22. dubna 2009 v 13:22 | Lucie
...jsme seděli v parku na Homolce, lízali zmrzlinu a dívali se na stánek se zmrzkou přes ulici. "Tamhle je Matouš s Martinou," říká Filip, "kupují si taky zmrzlinu". "To nebudou oni..." Najednou přecházeli ulici k nám a my zjistili, že je to Marie s Kiliánem! Sedli si k nám a půl hodinky jsme si povídali. A dozvěděli jsme se krásnou a šťastnou novinku, kterou mi Maruška dovolila roztroubit do světa! Marie čeká miminko, narodí se koncem října. Sláva!

Jablko nepadá daleko od stromu

22. dubna 2009 v 13:15 | Lucie
Kdo zná PzČ (kdo nezná, ať klikne sem), jistě hned pochopí titulek článku. Následující fotografie to jasně dokazují:

























Ahoj, Viki!

20. dubna 2009 v 9:49 | Lucie
Prvních pět dnů bez mámy, bez táty i bez babičky... Dnes odjela. Kurážně a bez slz. Jako ostatně všechny děti, pětileté, šestileté. Při mávání, když už seděly v autobuse, se tvářily rozpustile a natěšeně. Rodiče se usmívali, v očích děs, smutek, obavy, povzbuzení nebo slzy (pár maminek).

Viki trochu nesvá:

A jakmile přijela Johanka, už úplně v pohodě:

Jedna holka povídala...

19. dubna 2009 v 16:24 | Lucie |  rozhovory
"Tak co, Viki, jak jste se tu s babičkou měli? Co jste dělali?"
"Byli jsme i s Filipem a Maxem na procházce. Potkali jsme jednu paní."
"A jakou paní?"
"No tamtu. Co bude ležet vedle babi."
"Jak ležet vedle babi? Kde jako?"
"No na hbitově, mami. To je snad jasný."

Velikonoční neděle

19. dubna 2009 v 16:19 | Lucie
Dopoledne musely děti najít velikonoční poklad. Na obrázku hledají fáborky. Oranžové a žluté fáborky svítily po celém lese.

Viki měla schovaný poklad na zemi v hromadě trávy a listí pod stromem. Byl to plyšový pejsek
I love you!

Filipův poklad byl na stromě. Vylezl na strom sám a sám seskočil dolů. Já se nedívala. Jen hledáčkem foťáku, chvilku, pak jsem se otočila zády. V balíčku bylo nové autíčko.

Potom jsme se všichni ještě vyhřívali na louce na slunci. Petr nás fotil samospouští. Viki mi ovázala krepový papír kolem hlavy a uvázala obrovskou mašli. Já uvázala žlutou krepovou mašli Maxovi. To je pes, ale nevadilo mu to. Viki říkala, že je to velikonoční Max. Ta fotka tady není, ta mašle mi totiž nesluší :-)
Seběhli jsme z kopce rovnou k babičce do kuchyně. Po obědě jsme šli na pouť. Jela jsem s Viktorkou na labuti. Labuť měla korunku a Vikině se moc líbila. Celý "let" vyplazovala jazyk dolů na Filipa. Viki, ne labuť. Potom jsme jezdili na těch autíčkách, co mají tyč a gumové nárazníky. Já s Viki v jednom a Petr s Filipem v druhém autě. Občas jsme narazili, ale tentokrát se to obešlo bez rozseknutého rtu.
Později odpoledne jsme šli k Pravětínskému potoku - udělat si ohýnek. Pekli jsme salám a hermelín v alobalu. Petr udělal dětem pravé pochodně s pryskyřicí. Viki chodila kolem dokola a volala, že má povodeň.


Druhý den bylo Velikonoční pondělí. Viki dostala pomlázkou a naštvala se. Ochotně nastavila klukům (sousedům) zadeček a pak myslela, že něco dostane. Byla velmi překvapená, když zjistila, že naopak já dávám klukům, kteří ji "bili", čokoládového zajíčka. Řekla jsem jí, že jsem tuhle tradici vždycky odsuzovala, ale smířila se s ní. Viki prohlásila, že ona se tedy "nesmíží".
Ten den jsem vystřídala babičku ve vaření a rozhodla se, že uvařím úplně stejný oběd, který jsme mívali doma, když jsem byla malá: řízky, bramborový salát (nakonec jsem slevila na šťouchané brambory) a hlavně kuřátka z vajíček, která vždycky připravovala moje maminka. Moc se mi nepovedla, ale prý byla dobrá na chuť. Chce to ještě praxi. Verunko, pamatuješ?


U Pechtů letos poprvé

8. dubna 2009 v 13:30 | Lucie
Jako každý rok přivítaly jsme s Martou jaro v hopůdce u Pechtů. Daly jsme si každá jedno malé řezané, děti točenou limču a nanuk. Kolem šesté se zatáhlo a vypadalo to na bouřku... Jelo se domů. Stejně jsme měli práci (tedy děti s tátou) - letos poprvé se vrhli na barvení vajíček. Takže letos poprvé tvoří velikonoční výzdobu u nás doma něco víc, než výrobky z MŠ a ZŠ. Příští rok možná i upeču beránka...

Viki se stále připravuje na svatbu...

8. dubna 2009 v 10:21
...takže jsem ji vzala na svatební veletrh - na módní přehlídku svatebních šatů. Viki byla u vytržení. Mimo to jsme se nacpaly koláčky a zákusky, uf...


Páteční podvečer

8. dubna 2009 v 10:19


Na průzkumu okolí nového bydliště. 3. dubna 2009.


Jak se pozná jaro?

3. dubna 2009 v 16:57 | Lucie
V cukrárně lezou po stole mouchy.
Černé brýle do auta.
Ivo Motejl vymění čepici za slamák.
Lidi se usmívají.
Viki nechce nosit punčocháče.
Prádlo se suší na terase.
Viditelné fleky na oknech.
Kytky kvetou a voní...
Filip dostane hrozný kašel, rýmu a bolí ho v krku.
Potřebujeme nové boty.
Šály, čepice, rukavice do krabic!
První pivo venku, v hospůdce u Pechtů.
Hledá se pumpička na kola!
Petr chystá dres a brankářské rukavice.
Slunce svítí a hřeje...