2. února 2009 v 16:28 | Lucie
Když jsem si s dětmi před pár týdny prohlížela staré fotky, nechtěně jsem Viktorce připravila veliké zklamání. A šok.
"Ukaž mi fotky ze svatby s tátou," řekla. Chvilku jsem hledala, a pak jsem asi dvě fotky našla. Viki se podívala a vyvalila oči:
"Cože?! Ty jsi neměla korunku? Ani závoj? Ani bílé šaty až na zem???"
"No, neměla...ale modré šaty až na zem jsou taky pěkný, ne?"
"Ale nejsou princeznovský! Ty nosíš..." Byla naprosto vyvedená z míry, fotky odhodila a šla se projít po bytě. Pak přišla a říká: "Ukaž mi fotky, kde jsem malá."
S obavami jsem jí podala asi čtyři snímky. Musím přiznat, že se mi malinko třásla ruka. To to zase schytám...
Pozoruji svoji dceru, jak si kriticky prohlíží fotky svého raného dětství. (Jenomže není stále v raném dětství....? Má terpve pět let!) Jsem zvědavá, co z ní zase vypadne. A pak - světe div se - mě (i když stále se skepsí v hlase) pochválila:
"No, aspoň že jsi mi oblíkala šaty! I když jsem ti to ještě neuměla říct! A jsou hezký, ty šaty, koukni Filipe!" Koukněte:
Teď je Viki nemocná, má nefalšovanou chřipku. V sobotu jen spala, ležela, museli jsme ji nosit i na záchod, vůbec nejedla. V neděli už s námi ale seděla u oběda. Nemluvila, tvářila se jako boží dopuštění. Až když se Petr ptal Filipa, jaké zná říční ryby a ten odpovídal "kapr, štika, pstruh...", řekla Viktorka s vážným výrazem: "A mořská panna."
Hlavně jí nic neříkejte o hrnci!!!