close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Staré a nové věci

7. ledna 2009 v 14:17 | Lucie
Děti si žádná novoroční předsevzetí nedaly, aby taky jo. Viktorka má ale všechno dopodrobna rozmyšlené. Například zcela přesně ví, čemu se letos bude věnovat a co vypustí. Takže vypouští plavání. Plácat se v bazénu s celou hordou jiných dětí, z nichž některé se vytahují, jak parádně už umí plavat a jiné vřískají na kraji bazénu, že do vody nevlezou, prý nemá zapotřebí. Lepší je chodit plavat s mámou a tátou, v neděli v podvečer, kdy tam skoro nikdo není, skákat jim z okraje do náruče, bublat ve vířivce, honit se v divoké řece a jezdit na tobogánu.

Naopak se rozhodla, že se bude věnovat moderní gymnastice. Kamarádka Mařenka jí vyprávěla, co tam dělají a že je to moc pěkný. Navíc si velice dobře pamatuje z předloňské dovolené v Opárně ty šikovné holky, co tam běhaly se stuhou nebo míčem a k tomu jim navíc vyhrávala muzika! Pokračuje v tancování, od neděle se několikrát denně ptá, kdy budou tanečky. Vzhledem k tomu, že ve čtvrtek, odpovídám na to několikrát denně čtyři dny v týdnu.

Také má naprosto do detailů vymyšlené, co bude mít na sobě, až se bude vdávat. Občas změní nějaký detail (ještě na té dokonalé konečné verzi samozřejmě pracuje), takže místo diadému teď vítězí korunka, kterou měla ta princezna v pohádce Elixír a Halíbela. A samozřejmě bílé šaty až na zem, kolem výstřihu velké bílé květy a závoj. Po kom ta holka je? Po mně tedy určitě ne, alespoň ne v tomhle...

Filip své zájmy nemění. V první řadě florbal, to je vlastně jediné, na co se těšil při odjezdu z Vimperka do Plzně. Výtvarka je také stabilní zájem, sice ho moc nerozjíždí, ale vzhledem k tomu, že svoji učitelku zná od narození a že se často věnují animovaným filmům, nestěžuje si na nic. Na sportovních hrách hrají většinou florbal, takže taky spokojenost. Počítačový kroužek ho baví, protože ho vede muž a ten se ještě navíc jmenuje Filip.

Do školky a školy se ani jeden z nich netěšil, ale už si zvykli. Oba zírali s otevřenou pusou, když nám kamarád Ivan vyprávěl o své dceři. Mařenka se prý probudila 5. ledna ve 3.45 hod., že už to nevydrží, chce se obléknout a jít do školky. Marta ji přemluvila, ať si k nim lehne ještě do postele a spí, je brzy. Mařenka se tam převalovala a neusnula. Pak si sedla na židli u postele a pozorovala spící rodiče. Po šesté to Ivan vzdal, vstal a odvedl ji do školky...

Já se rozhodla, že když je už Filip třeťák, mohl by si začít sám od sebe číst. Když jsme viděli, že začne padat na zem nebo chodit sem tam po bytě hladíc stěny a nábytek a říkat "jánevímcodělat", začali jsme radit: tak si čti! Sklidili jsme většinou jen nechápavý pohled. Přitom můj synovec David četl ve třetí třídě už knížky o Narnii!

Takže jsem zavedla "čtecí půlhodinky". Nechtěla jsem ale nikoho nutit. Měl to být co nejpříjemněji strávený čas. Teplý, uklizený pokoj, čaj nebo horká čokoláda, svíčka v aromalampě - uklidňující vůně... Filip si vybral knížku Větvička a Ploutvička, kterou našel pod stromečkem, je nadšený, přečetl už pět kapitol. Čte si pro sebe. Já čtu šeptem Viktorce, a když je doma Petr, jeden z nás si čte něco svého a druhý s Viki. Všichni, dokonce i děti, se na tuhle chvilku těšíme. Čas nikdo neměří...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama