
Pro dvaapadesátiletého Karla z pražských Nuslí je úterý 5. září 2006 posledním dnem jeho života, ale to zatím vědí jen andělé... Mladá vdova, učitel autoškoly, sebevrah a čtyři andělé - to jsou možná trochu překvapiví protagonisté nové knihy Michala Viewegha. Nejčtenější současný český spisovatel v ní s obvyklou fabulační a kompoziční bravurou vypráví příběh jediného dne, na jehož konci se tři lidské osudy spojí v jeden. Sám autor novelu charakterizuje jako "svižnou story o lidech, andělích a umírání" či "knížku o nás všech, jejichž čas je vyměřen, a přesto se stále chováme, jako bychom tu měli být věčně".
I když je téma knihy poměrně vážné, po Příběhu služebnice to bylo pro mě odpočinkové a rychlé čtení. Moc se mi líbily některé věty. Např.: Životní pravdy nelze vyslechnout. Obávám se, že i andělé se k nim musí prožít. Nebo...: nemusíme věřit v Boha, ale nesmíme přestat doufat...
Hmmm, já myslím, že je to dost slabota.