
Knížku jsem koupila k Vánocům naší babičce. Ale měla něco rozečteného, tak jsem ji začala číst ještě o štědrém večeru.
Už dříve jsem četla od Atwoodové povídky, které se mi moc líbily... proto jsem sáhla po tomhle románu, ale přiznávám, že jsem o něm jinak nic nevěděla. Začetla jsem se hned od první strany, ale také hned od první strany mě to čtení deprimovalo. A deprimovaná jsem byla víc a víc... Kvůli stavům naprosté bezútěšnosti nečtu sci-fi literaturu - nahání mi strach. Tohle je podobné... já to snad už číst nebudu... ale nedalo mi to, četla jsem dál. Z přebalu jsem se dozvěděla, že byl podle téhle knihy natočený i film, mrkla jsem se na internet - a opravdu: sci-fi film Příběh služebnice! Závěr? Přečetla jsem půlku knihy, aniž bych si uvědomila, že čtu sci-fi. Dočetla jsem do konce. Úplně deprimovaná, ale nadšená.
he he nepozná sci-fi he he he. Asi ti to přišlo jako ze života, viď, kočičko