
Na sobotu 13. prosince jsme si dali sraz s Veronikou na Křivoklátě, kde se konají každý adventní víkend vánoční trhy - jarmark - takový pěkný opravdový jarmark, s živou hudbou, divadlem, s ukázkami různých řemesel. Nemluvě o úžasném občerstvení, občerstvovali jsme se hlavně svařeným vínem. Vypila jsem na zahřátí hned dva docela rychle, pak jsem žertovala se stánkaři, kteří mi najednou přišli nesmírně milí a zajímaví - posuďte sami:




Veronika mi koupila k svátku čepici, měla jsem z ní velkou radost, pak mě v ní vyfotila, já jí znovu moc děkuji a dodávám: mám ji na hlavě doteď!


Veronika má čepici své přítelkyně J. N., se kterou si prý na důkaz přátelství na týden čepice vyměnily. (O tomhle jsem ještě nikdy neslyšela. Kdo si se mnou vymění čepici?)
Filip si pochutnával na grilovaném sýru, Viki si dala svoji milovanou kukuřici. Pak nám už byla zima na nohy, tak jsme šli na kávu, dětský punč a horkou čokoládu s rumem do tepla.



Na závěr jsme stáli dlouho na hradbách a dívali se na jarmark a poslouchali koledy.


Cestou z hradu:

Potom jsme všichni jeli autem do Berouna, odkud měla jet Verča vlakem domů. Ještě jsme si naplánovali, že přepadneme v Berouně Janu, ale ta se loudala cestou z Prahy a nezastihla nás ani v berounské hospodě. Naštěstí se s ní uvidím v pátek, sobotu a v neděli v Bechyni, kde si spolu vynahradíme dlouhé týdny odloučení! Tohle je vzkaz pro ni a ještě vzkaz pro Alenku Š.: opravdu jsem si plánovala, že se za tebou zastavím, ale nakonec nezbyl čas. Zjistila jsem však, že opravdu nebydlíš zase tak daleko od Plzně, čekej mě v nejbližší době!
To se ti moc povedlo a taky jednou se sama sobě líbím na fotkách, ale ty fotky těch stánkařů jsou nejvíc super! Škoda že ten advent není delší, co. Jeli bychom ještě na mnoho míst...