Školní rok jako by zrychlil čas, dny mají tak osm hodin. Dětičky překonaly počáteční nechuť vstávat, jezdit do školy a školky, chodit na kroužky, dělat úkoly, chvilkami dokonce projevují o některé věci trošku zájmu. (Filip jede dnes se svojí třetí třídou na dopravní hřiště, Viki byla včera na kurzu plavání.)
Já, abych stíhala jezdit pro děti, stíhám své povinnosti v práci za polovic doby, kterou jsem potřebovala o prázdninách.
Dobrá zpráva: Viktorku, ačkoli jako listopadový ročník, vzali ve školce mezi předškoláky, takže nemusí spinkat! Tím pádem nechodí pak večer spát v deset. (A nedělá scény, když nejde po o.)Oba to každý den zapečou do půl deváté.
Špatná zpráva: Auto cuká. Vizuální prohlídka motoru v servisu dopadla dobře, vypadá to na špatný benzin, v horším případě svíčky. Říkal mi kdysi někdo, že vlastnit auto je stejné jako mít další dítě. Je to horší! Finančně určitě.
Koupila jsem si Rok kohouta od Boučkové, po dlouhé době jsem začtená. To nevím, jestli je zpráva dobrá nebo špatná...