Září 2008

Baf!

30. září 2008 v 12:22

Drakiáda Tyršovky - fota

30. září 2008 v 9:46
29. září, Černice, u hřbitova

Nejen Houbeles 2008

28. září 2008 v 10:41
Nejen, protože Martina slavila kulaté narozky. Jelo se k Voráčkům na Hojsovku, kde mají louku s pěknou velkou maringotkou. Program byl takový, že holky pojedou na celodenní výlet na kolech (akce narozky) a chlapi půjdou na houby (akce Houbeles), připraví dřevo, večer se budou vařit houby.
Já a Marta a děti jsem jely až v sobotu za sebou autama. Došlo málem k několika nehodám, ale nakonec jsme v pořádku dojely asi v jedenáct. Byly jsme rády, že jsme ještě zastihly holky. Teprve si chystaly kostýmy na ten výlet. Ale žádné elastické cyklistické dresy a helmy to nebyly. Daly jsme si s nimi kafe a koláč a pak se běželo na start.

Holky odjely, Jana Jeremy se sice za chvíli vrátila kvůli opravě kola, zase odjela a my se mohli věnovat přípravám na výpravu. Některý holky totiž kvůli malým dětem a absenci manželů, kteří museli do práce, na výlet nejely (třeba já, Marta a Jana H.). Vedoucí byl jako obvykle Milan Voráček.

Hlavní bylo skupinové foto a pak příprava košíků, kontrola oblečení a obuvi, byla strašná zima.


Kategorie účastníků ve věku 7 - 16 let (jen chlapci) se po návratu z lesa věnovala nějaké podivné hře, u které se všichni dobře bavili, i přihlížející, nikomu se naštěstí nic nestalo.
Potom ještě některé z nás vyhnala zima do Hojsovky do hospody, ale museli jsme tam s dětma přetrpět ještě chvilku na pouti. Když jsme se vrátili, brzy se už zapálil oheň, u něho bylo teplo. A prima. Pak se přálo Martině, holky plakaly a muži dělali, že to nevidí.

Viki říkala, že Marie vypadá jako čarodějnice vařící lektvary.
Bohužel jsem ochutnala jen Martininu výbornou kulajdu, kolem deváté jsem naložila děti do auta a po prázdných silnicích jsem jela domů. Děti hned usnuly a já cestou poslouchala nějakou etnickou hudbu v rádiu a Petr mi pak pomohl odnést děti do postele. Jak to pokračovalo v noci a v neděli, se dozvím doufám v úterý v hospodě z vyprávění.

Rychle do lesa!

10. září 2008 v 21:43
V neděli 7. 9. jsme se rozhodli, že vyzkoušíme, jak pokračuje podezřelé cukání auta. Vyjedeme si na výlet 3O km od Plzně, směr nějaký les, který by byl pro jistotu poblíž našeho nýřanského servisu a ve kterém by pokud možno rostly houby. Valerie mi řekla, že máme jet do Kladrub a jak tam vjedem, hned odbočit doleva a furt dál, tam že takový les je. A potom k ní na koláč a čaj a kafe. Tak se jelo. A trochu cukalo. Ale dojeli jsem do tohohle lesa.
Našli jsme dost hub na plný kotel bramboračky, která je v lednici, je výborná a dětem nechutná.
Fotka pro Valerii a její oblíbený web o houbách a lidech:
V lese to bylo po tom všedním shonu krásný, balzám na duši. Děti našly hodně hub, já pořád nic. Říkám: "Viki, jak to děláš? Nauč mě hledat houby!" Viki: "No, to jako jdeš, díváš se na zem, a když vidíš něco jako kulatýho, tak to je houba." Za chvilku jsem ji našla! Viki: "Táto, já jsem z mámy už vznikla houbařku!"
Filipovi se povedla pěkná fotka žáby:
Až když jsme se vraceli k autu, rozpršelo se. Stačili jsme jen tak lehce zvlhnout. Akorát tak, aby bylo velice příjemný dojet k Uhlíkům, dát dětem suchý ponožky a posadit je k horkýmu čaji a k výbornýmu koláči. Viki si dala taky polévku, já rovnou celý oběd i s dezertem koláčem (vidíš, Jano!) a Petr i něco tvrdšího.
Valerie s Jáchymem. Dovolila mi dát sem fotku, protože na ní nejsou vidět její krásné vlasy. Jáchym se na mě dlouho díval velice podezřívavě, zvlášť, když jsem ho fotila.
Pak mi to oplatil:
Auto nás odvezlo skoro až domů. 300 metrů před domem se rozhodlo, že chce zase nějakou svoji součástku novou. A už nejelo.

Na procházce, kde fotil Filip

10. září 2008 v 21:25 tip na výlet
Myslím, že už tu byla řeč o soustavě rybníků, které jsou přímo v Plzni. Máme to tam rádi. V sobotu jsme tam jeli na procházku. Zaparkovali jsme poblíž Prokopávky. Šli jsme od Seneckého rybníka kolem rybníku Košinář až k Velkému Boleveckému, kde si všichni kromě mě zaplavali. A pak zase zpátky. Pak jsme šli do pizzerie na večeři, ale už u nás na Slovanech.
Filip si vzal foťák, že bude fotit. Řekli jsme, aby se ten den staral tedy o foťák (nosil ho a dával na něj pozor) a může si fotit, co chce.
Takže tohle mimo jiné fotil:
Snímky ukazují, jak je to kolem rybníků pěkný a jak to tam žije.
Jen tuhle poslední fotku nefotil, to byla naše oblíbená samospoušť:

Jak bylo ve školce?

10. září 2008 v 11:48 | Lucie
Takhle jsem se zeptala v pondělí Viktorky. A ta odpovídá: "Mami! My tam měli maazanšanai!"
Já: "Co???" Viki: "No maazanšanai! A s raketou!"
Já: "Opravdu?" A ještě já (nejistě): "A jak se ti líbilo?" Viki: "Hmmm, dobrý."
V úterý se to ale vysvětlilo. Přišla mi do práce tato zpráva:
V pondělí 8.9 v dopoledních hodinách přistál na zahradě Tyršovy mateřské školy v Černicích neznámý objekt. Uvnitř děti objevily dva mimozemské návštěvníky. Dále bylo zjištěno, že létající stroj byl poškozen a není schopen další cesty. Naši malí badatelé se tedy dohodli, že se o své nové přátele postarají a seznámí je se životem na Zemi.
Co jsou cizinci zač? Proč zavítali právě na naši planetu? A co zde hledají?
Tak na tyto otázky budou děti z mateřské školy hledat odpovědi po celý školní rok.
A také tyto snímky:
Uf, takže jen mimozemšťani, oddechla jsem si.

Opožděně: Loučení s prázdninami v Nahošicích

10. září 2008 v 10:27
V Nahošicích mají chalupu Konášovi. (Blízko Domažlic). Jeli jsme tam za nimi všichni čtyři poslední prázdninový víkend. Jeli také Liškovi, stavili se i Alenka (dvojče Ivany Konášové) se svým VaškemJardou a Jáchimovi. (Taky měla dorazit Valerie, ale Jáchym večer předtím spadl do vosího hnízda.) Na programu bylo hlavně popíjení a jídlo. Děti měly na programu nějakou tu zábavu, co si vymyslí. Filip s Jakubem si ale vymysleli fotbal a zatáhli do toho i Petra (z Čech). Takže jsem občas upíjela Petrovo pivo, když zrovna hrál. Nemusela jsem si tedy točit pivo jen pro sebe, což je nevýhodné, vždycky mi zvětrá. Jsem totiž pomalá v pití piva. A Petrovi taky kvůli fotbalu nezvětrávalo, protože jsem pila, když nepil. To jsem tak dopodrobna vysvětlovat nechtěla, ale co...
Holky si hrály s panenkama v takovém mimidomečku vedle kůlny. Z druhé strany kůlny byla kadibudka. Za ní byl plot a těsně za plotem vedly koleje, po kterých občas dost rychle přejel vlak. Když to člověk neví a sedí v té kadibudce a najednou (asi 5 cm) za zády rychlík, to je pak docela síla.
Ivanka se převlékla do takových kostkovaných šatů, v kterých chodívaly za Boženy Němcové pradlenky a bělily prádlo na trávě. Byla úžasná hostitelka. Měla upečené dva druhy koláče, uvařený oběd (včetně polévky) a pobíhla kolem a smála se. Pavel se zase překonával večer. Krájel sýry a klobásky, obsluhoval gril i pípu a tolerantně sledoval svoji ženu, která do sebe házela jedno pivo za druhým (později přešla na víno) a smála se víc a víc.
Ale ještě odpoledne jsme stihli i procházku. Došli jsme necelé dlouhé dva kilometry k lesu, kde jsme my holky znaveně usedly na louku a kecaly, chlapi střídavě hledali houby poblíž v lese anebo sundavali děti z posedu.
Druhý den bylo Ivance zle. My ostatní (tedy já, Soňa, Petr a Pavel) poklidili po nočním hýření a pak jsme zase v klidu seděli venku u stolu, ze snídaně a dopíjení sudu a pití kafe jsme přešli k obědu a dopíjení sudu a pití kafe. Děti byly čím dál tím víc špinavější a my jsme se na ně usmívali.
Bylo krásné počasí, slunce, horko. Byl to moc hezký víkend. Nyní obrázky:

Zrychlujeme...

5. září 2008 v 12:02
Školní rok jako by zrychlil čas, dny mají tak osm hodin. Dětičky překonaly počáteční nechuť vstávat, jezdit do školy a školky, chodit na kroužky, dělat úkoly, chvilkami dokonce projevují o některé věci trošku zájmu. (Filip jede dnes se svojí třetí třídou na dopravní hřiště, Viki byla včera na kurzu plavání.)
Já, abych stíhala jezdit pro děti, stíhám své povinnosti v práci za polovic doby, kterou jsem potřebovala o prázdninách.
Dobrá zpráva: Viktorku, ačkoli jako listopadový ročník, vzali ve školce mezi předškoláky, takže nemusí spinkat! Tím pádem nechodí pak večer spát v deset. (A nedělá scény, když nejde po o.)Oba to každý den zapečou do půl deváté.
Špatná zpráva: Auto cuká. Vizuální prohlídka motoru v servisu dopadla dobře, vypadá to na špatný benzin, v horším případě svíčky. Říkal mi kdysi někdo, že vlastnit auto je stejné jako mít další dítě. Je to horší! Finančně určitě.
Koupila jsem si Rok kohouta od Boučkové, po dlouhé době jsem začtená. To nevím, jestli je zpráva dobrá nebo špatná...