Děti měly slíbeno, že budou s námi v Plzni, i když budeme chodit do práce, že se nějak vystřídáme. Petr pro ně jel o víkendu (já zůstala sama doma a udělala si další gruntovací den a půl), ale vrátil se jenom s Viktorkou: Filip odmítl jet nebo taky babička odmítla vydat obě děti.
Takže Petr chodí do práce dopoledne a já odpoledne. Ta moje dopoledne s Viki doma mi připomínají dny na mateřské, klidné snídaně se čtením novin, ranní pohádky v TV, procházky do obchodu pro něco k obědu, společné vaření (Viki uvařila obvyklou směs z vody, čočky, vloček, cukru, sypaného čaje, různého koření a těstovin), čtení dětských knížek...
Odpoledne jezdíme na stále probíhající festival Na ulici, od tří je každý den loutková pohádka. Já už tedy bývám v práci a v podvečer se scházíme na koncert nebo doma. Viki vyrostla ze všech kalhot a je s ní legrace.
Včera jsem v práci objevila snímek našeho fotografa, na něm naši divačku:

Ale donutili jsme babičku, aby s Filipem přijela do Plzně, alespoň na dva dny. Tak je čekáme zítra.
Klidnou snídani se čtením novin ti závidím. Jáchym snídá všelijak, jen ne klidně:o( Už se na takovou snídani těším, zřejmě jí budu provozovat v práci!