Náš na dlouho poslední výlet bez dětí (8. 5.) začal podivně. Filip by byl asi nadšený.
Jeli jsme autem do Plešnice, tam jsme ho nechali a autobusem (výluka vlaků) pak do Vranova. Původně jsme chtěli do Sulislavi, ale průvodčí nám něco zmateně vysvětloval, až jsme pochopili, že do Sulislavi leda neoficiálně. Jízdenky jen do Vranova. V Sulislavi jsme řekli, že jsme se rozhodli raději jet až do Vranova. Oficálně. Po celé trase se dělá nový vlakový koridor, takže kolem trati jezdí sem a tam strašně moc náklaďáků, cesty jsou zaprášené a rozježděné. Jezdí i po turistických a cyklistických trasách kolem Hracholuské přehrady a jinde taky. Asi 2 až 3 km jsme se jim vyhýbali a čichali ten smrad. Děsný.
Pak jsme ale došli do lesa, a tam už ticho, krása.


V Pňovanech jsme si dali v hospodě výborný oběd. Zaujala nás tam cyklistická výprava; někteří její členové byli pěkně sladěně vyparádění:

Z Pňovan do Plešnice už to bylo po té Svatojakubské cestě (červená turistická, celkem 11 km) jen 4 km, projelo pár nakláďáků, ale to už nestálo za řeč, všude kvetla a voněla řepka i plané jabloně, za chvilku jsme byli u auta.
A tady je ta vlaštovka. Fakt jsme viděli tuhle jedinou:

Když už jste byli ve Vranově, tak do Kladrub to bylo opravdu jen kousíček. Ale dobrá, chápu, byli jste bez dětí. Ale příště byste mohli jít třeba na druhou stranu a vyjít tady u kláštera, snad.....