Valerie na svém blogu vše už napsala. Její blog je zde v odkazech. Takže jen doplnění:
Její syn Jáchym opravdu chvilku nepostojí, ale když se chce, LZE ho vyfotit i poměrně ostře. Zde je důkaz:

Valerie se snaží vyfotit ho nerozmazaně od té doby, co začal chodit. Zatím se jí to nepovedlo, ale vzhledem k tomu, že v podstatě nesundavá oko z hledáčku svého fotoaparátu, se jí to jistě brzy podaří. Důkaz:

Fotbal jsem v Borském parku skutečně hrála, v týmu s Petrem proti Filipovi a Jakubovi. Dokonce jsem dala gól. Jeden. Jednou jsem taky zahrála rukou, takže penalta, takže gól. Prohráli jsme 7:6. Kdyby se nestřílela ta penalta, jistě by to skončilo remízou. Byla to moje chyba!
Následující foto by mohlo být důkazem Filipovo a Jakubovo dlouholetého přátelství.

Ale včera, v pondělí, vlastně den poté, co jsem je vyfotila, se pohádali. Hráli fotbal na hřišti vedle hospody U kata, parta šesti kluků, Slovany proti Borům. Skončilo to tak, že na sebe všichni křičeli, jak jsou hrozní a nemožní. Petr byl pak chvilku nešťastný, že vyrostli. Když byli malí, byli rádi, že si pěkně v partě zakopou do míče. Teď už jsou jako dospělí. Říkal Petr.
No ale v neděli to bylo ještě prima. Viki si Valerii a Jáchyma dost oblíbila. Dokonce s nimi šla na procházku po parku. A se zájmem sledovala, jak se o takové dítě maminka stará. "Proč si Valerii neudělala hlavu?" Ptá se teď Viki.

Ivance to moc slušelo. Valerie jí zapomněla vyfotit, ačkoli s ní souhlasila, že sotva se dítě pozvrací, musí se honem rychle zase něčím nacpat. No asi jo. Přeci nebude o hladu! Říkala Valerie.

Byla to pěkná neděle. Dopoledne bylo v Plzni Rallye Šumava. Plzeň sice není na Šumavě, ale proč ne? Petr s Filipem se jako diváci zúčastnili a udělali pěknou řádku pěkných fotek. Filip je vybere a pak je sem sám dá. Říkal Filip.
Ne rychle, ale za chvíli a Ivanku vyfocenou mam, ale neni tam pěkně, jako od tebe. Když se podíváte na můj blog na článek Letem světem, uvidíte, jak fotí Lucie.