Viktorce se o jarních prázdninách tak stýskalo po školce, že si na ní hrála. Sesbírala ve Vimperku všechny panenky a plyšáky, dala je spát a četla jim pohádku. Že se jí stýskalo po školce, beru, ale že by se jí stýskalo po spaní po obědě? To obvykle obrečí. No, podala mi další důkaz, že se mě snaží obměkčit a hraje divadýlko, když má ve školce spát....

Tenhle víkend jsem doma sama, Petr odjel pro děti k babičce, já prý, že umeju okna a celkově zgruntu vygruntuju. Tak jsem začala tím, že jsem nalila odstraňovač vodního kamene do záchodu a pomerančovým Propperem jsem postříkala kuchyňskou linku, dřez a sporák. Ať to raději chvíli působí. To mě tak unavilo, že jsem si musela uvařit kafe a sednout si k počítači. Pár partiček slovního fotbalu, většinou vítězných...a pak jsem si vzpomněla na fotky. Taky jsem si hrála s fotoshopem.

To je trochu velká, ovšem černobílá fotka! Filip má částečně druhé zuby, částečně dočasné zuby a dlouho dlouho nemá na některých místech žádné zuby. Čekáme na ně netrpělivě.
Viktorka při focení dál nacvičuje budoucí kariéru modelky. TO ovšem není z mojí hlavy, ani ona o tom nemluví, ale snaží se, probůh, seč může.
Viki bude určitě modelka a navic bude určitě i úspěšná manažerka, o její budoucnost se nebojím. I úspěšná modelka, jasně!