Prosinec 2007

Čekání na Ježíška

20. prosince 2007 v 14:16 | Lucie
Veroniko, nezlob se prosím na mě, ale Vikina a Filip čekají na toho Ježíška. Nemůžu jim to udělat a říct jim, jak to s tím Ježíškem a Ježíšem a křížem doopravdy je. Bylo.
Zkrátka jsem přijela včera do Vimperka na noc, protože babička, která nám teď děti hlídá, protože jsou nemocné, měla noční službu. Kromě toho, že kašlou, tak netrpělivě podupávají různě po domě a ptají se, kdy už příjde ten Ježíšek. A na tátu se netěšíte? Ptám se. Jo, ale přiveze s sebou Ježíška? Protože Filip říká, že přiletí z nebe a z dálky vypadá jako hvězda? Říká Viki.
Tak jsem trochu zpanikařila, protože jsem nekoupila ještě skoro žádné dárky! Máme to s Petrem celkem rozmyšlené, ale už je 20. prosince, a nic.
Jinak je ve Vimperku krásně, bílo, sluníčko svítí, nebe modrý. V plzni pošmourno, šedo, břečka a zima. V sobotu ráno osedláme forda a jedeme na Šumavu. Ježíšek bude doufám už nakoupený v kufru.

Advent v Krumlově

18. prosince 2007 v 21:07 | Lucie
Ahoj Jano, tady jsou ty slíbené některé fotky z Krumlova, kde jsme byly, jestli si vzpomínáš, ten poslední víkend. Všechno, včetně cesty z Plzně přes Vimperk, kde jsme vysadily Filipa s Vikinkou, která plakala tentokrát obzvlášť srdceryvě, proběhlo t é m ě ř hladce. Cesta z Vimperka do Krumlova byla trošku strašidelná, sněžilo - a kdybychom neměly čelní sklo, padaly by nám vločky přímo do očí. Na silnici se tvořily ty sněhové jazyky. Tak už vím, co to je. Ale dojely jsme do cíle v půl šesté. Našly jsme hotel, ale poslaly nás ještě zaparkovat, což byla cesta skoro přes celé město (kvůli jednosměrkám). Dojít z parkoviště do hotelu byla hračka.
Ubytovali nás v pokoji 202. Dali nám vybrat z deseti menu večeři. Po večeři jsme se musely jít projít, jednak abychom vytrávily, jednak velké padající vločky na krásný Krumlov vybízely k romantické procházce. Já a Jana se nad takovými věcmi umíme opravdu rozplývat. Taky rády jíme a popíjíme kávu v útulných kavárničkách a hospůdkách. A to byl celkem ten plán, co jsme měly připravený na víkend v Krumlově. Ani jsme se nemusely domluvit. Cítily jsme to stejně. Chodit těmi uličkami, občas do nějakého toho malého vánočně vyzdobeného obchodu, někdy koupit nějaký dárek, a když nám bude zima, zalézt si ke stolku se svíčkou a koukat na to z okna z té kavárny apod. Tak ty fotky:
Sněží!!! (V pozadí zámecká věž.)
V tomhle baráku jsem bydlely (Hotel Dvořák). Vevnitř to vypadalo takhle:
A tuhle šlajsnu jsme s Janou a Filípkem a Veronikou a Míšou a s jejich dětmi sjeli v létě 2006. Tehdy ovšem bylo v Českém Krumlově asi tak stokrát víc lidí než o třetím adventním víkendu.
Právě jsem si koupila nové rukavice! Červené!
Tohle je zrcadlo, které měl ve své pracovně Egon Schiele. Teď je vystavené v Egon Schiele Art Centru.
V sobotu večer jsme šli divadelní kavárny Antré na koncert pražské kapely Blue Brothers. Odpoledne jsme šly totiž náhodou kolem, všimly jsme si plakátu a bylo rozhodnuto. A dobře jsme udělaly: to byl tak krásný zážitek, dokonce jsem i tancovala a nemusela jsem se předtím přiopít!
Takže jsme si to užily, ale zas tak hladce to neproběhlo. Nechala jsem totiž od pátku do neděle svítit to vnitřní světýlko v autě, což vyšťavilo baterku. Takže jsme nenastartovaly.
Naštěstí jsem to telefonicky konzultovala s Petrem a naším servismanem panem Mádrem, ti mě střídavě radili a uklidňovali. Jana pak sehnala pána, který sehnal pána, který měl nabíječku. Pak jsme už jen seděly v hospodě a čekaly jsme, až se to nabije.
Děkujeme pánům Kyselovi a Balabánovi!!!!
A jelo se domů.

Tři snímky z 12. prosince

17. prosince 2007 v 19:51 | Lucie
Na náměstí Republiky se konalo zpívání koled. Padl rekord: zpívalo nějak přes 6 a půl tisíce lidí, už nevím přesně. My taky. Filip hlavně. Viki neumí číst, tak zpívala jen refrény. A tleskala. Já a Petr jsme jen otvírali pusy.
Co kdyby nás někdo slyšel?
Před tím jsem ještě taky hlídala Jelínky. Dopadlo to takhle:
Ale já jsem ho nechtěla zabít!

Pečení 2 aneb U Voráčků jako každý rok

9. prosince 2007 v 13:16 | Lucie
Pečení cukroví u Voráčků je už tradicí. Tradiční je výborný punč, víno a k obědu úžasný boršč. Každá zúčastněná "pekna" si přinesla těsto, které si už nachystala doma. (Já to stihla jen tak tak v sobotu mezi 10. a 10.30, v 11 jsme byli u Voráčků.) Každá tedy připravila jeden až dva druhy. Máme deset druhů cukroví. Všechny druhy jsou vynikající, u nás doma prošly už podrobnou ochutnávkou. (Ještě něco zbylo.) Fotila jsem jakodokumentárně.
Celkem bylo přítomno 10 dětí a ještě dvě v Zuzanině bříšku. Kluky jsme s výjimkou jejich divadelních představení moc neviděly, holky si střídavě hrály a pekly. Zdatnou pomocnicí byla hlavně Johanka Jelínková, Mařenka taky, Viki tomu moc nedala...
Občas se během dne někdo zastavil ochutnat, dát si punč a popovídat si.
Boršč byl opravdu povedený, i když do jedné várky Prokop šlápnul...nikomu to nevadilo (nikomu jsme to neříkaly). Kluci ale raději rohlík s máslem a uherákem.
Na závěr ještě několik receptů nejen pro Valerii:
Martiny marokánky:
125 ml šlehačky, 25 g másla, 100 g cukru krupice svaříme a do horké směsi přidáváme po 80 gramech různých oříšků, rozinek a kandovaného ovoce. Sundáme z ohně a přidáváme postupně 12 lžic hladké mouky. Lžičkou horké hrudky poklademe na pečící papír a pečeme v ne příliš horké troubě pomalu a opatrně. Hotové pak můžeme, ale nemusíme namočit v čokoládové polevě.
Bublinky od Zuzany: Z jednoho másla (nejlevnější mají v Tesku, Valerie!), dvou žloutků, 25 dekagramů hladké mouky a pěti lžic bílého vína vypracujeme těsto, rozválíme na ne příliš tenké placky a vykrajujeme a vykrajujeme....a pak upečeme (je to hned).
Mrkvové sušenky a mrkvánky (můj recept vyzkoušený z loňska, jinak opsaný z internetu od Andy): 400 g hl. mouky, 250 g flory, 200 g nastrouhané mrkve, 1 prášek do pečiva. Rukama uhněteme těsto, válíme silnější placky (s pomocí hl. mouky, dost to lepí) a vykrajujeme různé tvary, které po upečení slepujeme marmeládou (mrkvové sušenky) nebo ještě horké obalíme v moučkovém cukru (mrkvánky).
Ještě bych ráda suchárky od Marcely, ale to jsem si nezapsala.
A vyspíme se ještě 15krát....

Kdo se bojí, nesmí k Liškům

6. prosince 2007 v 16:52 | Lucie
U Lišků se totiž letos konal náš tradiční Mikulášský večírek. V pořadí asi už šestý. Dospělí popíjí a zobou dobroty, děti si hrajou a některé sedí u mámy/táty na klíně, protože se bojí...
Pak přijde nějaký Mikuláš, čert a anděl, nadělí, zahudruje. Potom už se děti nebojí a teprve se dají do pořádnýho řádění. Letos se účastnily tyto děti, neboli tři smíšené sourozenecké páry:
A čerti a spol byli letos opravdu hrůzostrašní! Kromě Viktorky a mě se jich ale nikdo nebál, až když jsme si všimly těch čertovo tenisek. Viki taky podotkla, že má ty chlupy na té červené punčoše jenom namalované. Přesto, když ho Míra zatahal za ocas a čert se otočil na ní, ukázala na Míru prstem s křikem "To on, to on!"
Jo a taky povídala: "Mikuláš brejle nenosí! Tak to on není on."

Svítí!

6. prosince 2007 v 15:18 | Lucie
V úterý nás to k předvánoční atmosféře přivedlo ještě blíž. Zprvu se nám nechtělo, tedy mně a Filipovi, mysleli jsme, že se spíš budem válet doma... Ale Petr s Viktorkou nás nakonec přemluvili. Mě utáh na svařáka a Filipa na to, že jinak zůstane doma sám. Takže hurá na náměstí a na rozsvěcení stromu. Dobrý, ale jak ho rozsvítili, začal ohňostroj, krásný a dlouhý. Filipovi se náramně líbil, ačkoli si vecpal prsty hluboko do uší.
Viki z toho nadšená nebyla.

Pečení 1 aneb Duch Vánoc

6. prosince 2007 v 15:07 | Lucie
Neděle 2. prosince - pekly jsme perníčky. Já poprvé v životě, Viki taky, ale té se není co divit.
Pekly s tvrdým y, protože jen my a Marcelka s Johankou a Jasefínou a Marta a Mařenkou. Což jsou samé holky. Filip a Petr si udělali svůj chlapský den, šli si zahrát stolní fotbálek do hospody, dali si pivo a pak ještě fandili Viktorce Plzeň (jako ve fotbale, myslím).
Marta vymyslela, že upečeme adventní kalendář - jako takový velký zvon, na který se polevou přilepí malé perníčky, za každý prosincový den jeden, do štědrého dne, takže 24. Dopadlo to takhle (je už ale šestého, tak něco chybí). A to veprostřed měl být Ježíšek, nakonec jsme ale usoudili (myslím že to byl Petr nebo Filip), že je to spíš Duch Vánoc:

V muzeu strašilo!!!

3. prosince 2007 v 14:42 | Lucie |  tip na výlet
Nedávno jsme navštívili Pivovarské muzeum, noční prohlídku.
Netušili jsme, že muzeum onoho listopadového víkendu upravdu ožívá. Bylo plné různých lidí, kteří byli ovšem už dávno mrtví! A hemžilo se přízračnými duchy! Navíc všude svítily svíčky, žádná elektrika, takže jsme stále o ty svíčky zakopávali. Průvodkyně říkala, že už tam pár nohavic a sukní shořelo.
Pro děti, nakonec i pro mě, to bylo opravdu dobrodružné.
Za to, že to vydržely, jsem je vzala ještě na horkou čokoládu, tam nás Filip vyfotil. Když Viki tu fotku /dole/ viděla, řekla(či spíš se překvapeně zeptala):
"Mami!? Ty mě máš ráda?"