Říjen 2007

Náročný výlet

29. října 2007 v 11:03 | Lucie |  tip na výlet
Přátelé z práce vyrazili na víkend na Horskou Kvildu. Že si trochu odpočinou. Já již ve čtvrtek jela s dětmi k babičce do Vimperka. Že si odpočinu.
V sobotu jsem vzala auto a jela jsem z Vimperka na H. K., že s nimi podniknu výlet, že zdoláme nějakou tu náročnou šumavskou trasu. Náročnost spočívala hlavně ve spoustě sněhu, s kterým málokdo počítal. A v mlze, tak husté, že by se dala krájet. Vlastně jsme kolikrát ani nevěděli, kam jdeme.
Před výpravou jsme ale byli všichni plni optimismu.
Potom jsme vyrazili, pomalu, aby nás Šárka, která potřebovala na přípravu trochu víc času, mohla dohnat. Nešla a nešla. Telefonovala a pak ani netelefonovala, mysleli jsme, že se vrátila...
"Šárko, pojď...jdeme pomalu...brzy nás dohoníš..."
Dohnala nás až u Vydry, někde dole (my nevěděli, kde jsme) a možná si ani nevšimla, že ve Vydře nejen že nejsou vydry, ale že místo vody v ní teče černé pivo.
Dokonce v ní ti Šumaváci mají tzv. obří hrnce (neboli ivorze), v kterých asi to pivo vaří.
"Já tam určitě spadnu..."
Došli jsme na Turnerovu chatu, která nás mile překvapila: nejdřív tím, že byla vůbec otevřená, protože Dana nás strašila, že bude zavřená. Potom tím, že v narvaném "uvnitř" se uvolnil stůl - zrovna tak pro nás. Taky tam měli krb, ve kterém hořel oheň, ten hořel ještě taky z druhé strany komína v krbových kamnech. Krása! Bylo tam útulně a teplo. Jitka mě vyfotila, jak jím zvěřinový guláš v chlebu. Ostatní se nechtěli zřejmě nechat zaskočit a dali si smažáka. Ještě jsme zvládli závin a kafe, ovšem až na Jitku, která drží tajli. Pak ale nezbývalo, než se vydat na další cestu. Všichni tušili, že to nebude lehké. Čekali nás téměř 4 kilometry stoupání na Zhůří.
"Jitko, buď zticha! Slyšíš? To TICHO???"
"Kdepak ty ptáčku hníííízdo máš!?" zpívala Dana. Byla šťastná.
Nejnáročnější byl poslední úsek. Brodili jsme se sněhem, přelézali polomy a podlézali vyvrácené kořeny. Zkratka, kterou jsme vyčetli z mapy, byla naštěstí správná, nezabloudili jsme. Mokří a špinaví jsme dorazili na základnu "Výhledy".
Po výpravě
A nohy (za povšimnutí stojí zejména Láďovy střevíce):
Nahoře ale dobrý:
Unavení, ale šťastní.
Jak dopadli večer s těmi deseti litry vína, to už nevím. Čekám kopec komentářů.

Víkend doma

23. října 2007 v 16:33 | Lucie
Uplynulý říjnový víkend jsem z valné části strávili doma. Děti mají totiž rýmu a kašel, nechtěli jsme, aby se to rozjelo. Zatím se to nerozjelo, je úterý...
Problém byl, abychom je nějak zabavili, aby se doma jen tak neplácaly.
V sobotu odpo jsme jely na krátký výlet do Přeštic na výstavu panenek, Filip by si mohl přijít na své v expozici řemesel a živností, ale byl dost otrávený stabilně celý den, výlet to jen přihoršil. Viki byla ve svých téměř (za dva týdny!) čtyřech letech u vytržení. Panenky!!! (Byly ovšem dost strašidelné, porcelánové, divné...).
Doma si hrály, kreslily, dívaly se na pohádky...
Taky jsme stavěly z kaply, to hlavně - nakonec - já.
Petr pak zorganizoval pečení koláče. Byl úžasně dobrý! Hádejte, kdo ho snědl nejvíc...
Nakonec jsme to tedy všichni přežili, i když ne ve zdraví, děti smrkají a kašlají dál. Do školky/školy ale naštěstí mohou chodit dál, takže my do práce (naneštěstí) taky.
Všední odpoledne teď trávíme taky doma, venku je zima...
Bude ta zima trvat ještě dlouho? Jaro!!!

Kokotské polesí v říjnu

15. října 2007 v 13:20 | Lucie |  tip na výlet
V neděli 14. 10. jsme vyrazili už asi v devět na výlet do Kokotského lesa (mezi Smědčicemi a Litohlavy), protože Petr hrál od dvou fotbal, tak aby to stih.
Byla ale ještě zima. Museli jsme to však vydržet! Zvláště v lese, kam nesvítilo sluníčko. Viki si velice brzy namokřila boty a pak skuhrala, že jí zebou nožičky.
Viz poslední obrázek pod textem. Předtím ale ještě něco našla!
Petr: Ten rybník je vypuštěný. Proto je tam tak málo vody.
Filip: Můžu tam plivnout?
Viki: Jóóó, Filipe, aspoň tam bude víc vody...
Tak jsme tam vydželi jen něco málo přes hodinku. Pak honem domů do tepla.
Odpoledne už bylo krásné teplo i venku. To jsme už ale nikam nešli.

Sobota s Veronikou

14. října 2007 v 15:26 | Lucie |  tip na výlet
13. 10. přijela k nám teta z Prahy, Veronika. Vzali jsme jí na výlet k Hromnickému jezírku. Petr s námi nejel, pracoval. Bylo krásně. Chtěli jsme si dát oběd na Býkově, ale byly tam závody koní (parkur). Tak jsme si dali oběd v Horní Bříze, kde jsme stihli taky výstavu drobného zvířectva. Tam jsme říkali buď "Jéééé" nebo "Fuj...".
Když jsme přijeli domů, zjistili jsme, že Petr uvařil. Taky nám stále naléval víno. Veronika vypila asi půl litru Frankovky. Vždycky měla víc zkušeností než já....
Za odměnu jsme Petrovi nechaly doma děti a šly jsme procházkou do centra do kavárny. Veronika tam povídala servírce, že je z "města". Myslela jako z Prahy! Jediné město v Čechách! Musíme jí seznámit se Slávkem.
Seděly jsme tam opět s Frankovkou , dokud Veronice nejel vlak zase zpátky do města...

Podzimní procházka

12. října 2007 v 13:14 | Lucie
Podzimní procházka s Martou, Marcelou a našimi všemi dětmi dohromady. To je: Viktorie, Filip, Johanka, Jakub, Josefína, Mařenka a Vojtěch.
Filip a Jakub hrají "Pogy". Hrají to všechny děti ve škole. Je to přímo hrací horečka. Každopádně Filip nemluví o ničem jiném. Ačkoli....
Lucie: Vy máte, Filipe, ve třídě novou asistentku, viď? To je ta blonďatá? TO je ale kočka!
Filip: Mami, prosim tě... Tobě se líbí úplně jiný tipy holek než mně...

Kočka

9. října 2007 v 18:21 | Viktorka
Bez textu.

Z Putkova přes Žár a Mlýny a proč mají lidé králíky

8. října 2007 v 17:08 | Lucie |  tip na výlet
V sobotu 6. 10. odpoledne jsme jsme nechali babičku napospas dětem a utekli jsme sami dva na výlet.
Jeli jsme do Putkova, odtud po lesním hřebenu do Spůle, pak údolím do Žáru, přes vísku Mlýny, kde chovají pstruhy a siveny, zpět do Putkova.
Krásný podzimní den. Ta fotka chalupy je pro Martu, jak jsem jí viděla, vzpomněla jsem si na Rysovic rodinku...
Kříž s lebkou a zkříženými hnáty stojí mezi Spůlí a Žárem, fotka pro Filipa.
P. S. Dnes jsem s Viki dojídala u oběda zbytky toho králíka:
Viki: Mami, co jíme?
Lucie: Králíka.
V: Nene, ten je v králíkovně.
L: No ale strejda ho vzal, zabil, stáhl z kůže a babička ho upekla...
V: Mami! Ale to se nedělá!
L: A proč myslíš, že mají lidé v králíkárnách králíky?
V: Aby byli šťastní. Že je mají. A dej mi ještě, mňam.

Podzimní radovánky na Vodníku

8. října 2007 v 10:07 | Luice
V sobotu 6. 10. dopoledne u hospody Vodník musely děti plnit různé úkoly: poznávat zvířátka, rostliny, listy apod., dostávaly za to odměny a na konec, za vše splněné, buřta, kterého jsem opékali na ohni. Organizoval to NP Šumava Vimperk.
Pěkně jsme se najedli a pak zpátky k babičce na oběd. Na králíka.
Takže náročné dopoledne.

Nový zážitek

4. října 2007 v 11:43 | Lucie
Včera jsme taky byli s fordíkem v myčce. Byl to pro nás všechny úplně nový, nepoznaný zážitek Kromě auta, to už to zažilo, ovšem bez nás.
Když bylo po všem, kluci vystoupili a prohlíželi si auto ze všech stran. Srovnávali ho z jinými. Vyšlo z toho vítězně.
Filip se ale v myčce prý bál. Později u zubaře ale ne. Já to měla zas obáceně.
Petr! Ten se nebojí ničeho.

Výlet na Helfenburg

4. října 2007 v 11:36 | Lucie |  tip na výlet
Bylo hezky, tak jsme jeli před pár týdny na hrad Helfenburg u Bavorova. Nejdřív jsem nevěřila, že je větší než ten u Úštěka. Ale je! Musela jsem to Petrovi uznat.
Taky jsem musela uznat, že koupaliště ve Strakonicích je parádní. Je. A bylo to od Petra dobré rozhodnutí, abychom tam pak z Helfenburgu jeli se vykoupat. Hezky to vymyslel.
Taky to bylo letošní naše poslední koupání. Už je říjen, ale to nevadí.

Filip fotí závody v Mostě

4. října 2007 v 11:30 | Lucie
Filip, Petr, Míra a Honzík byli nedávno na závodech různých aut v Mostě. Já a Viki jsme tedy rozhodně nejely. Zůstaly jsme ve Vimperku a byly se koupat na koupališti ve vesnici Dub. Nebo Buk? Už nevim. Taky jsme byly v divadle na zámku, pohádka o pyšné princezně. A taky v cukrárně pod zámkem.
Kluci si to přesto bez nás (proto...) užili. Dívali se, jak jezdí auta. Filip fotil, jak jezdí auta. Pak jeli autem zase domů. Z auta se dívali, jak kolem jezdí auta.
Většina fotek jsou takové rozmazané fleky s poměrně ostrým pozadím.

Začínání spolu

4. října 2007 v 11:01 | Lucie
Filip je ve druhé třídě černické školy. Černice je okrajová čtvrť Plzně.
Paní ředitelka Rubášová ukazuje mému kolegovi, fotografovi z Deníku, jakou má škola krásnou novou fasádu.
Program Začít spolu si pochvalujeme. Filip sem chodí rád, nemá problémy se vstáváním, těší se do školy. Je to taková malá rodinná škola, jen šest tříd.
Jeho třídní je Vlaďka Sučková, kterou známe už asi 10 let.
Ve škole je zároveň i školka, kam chodí Viktorka. Takže se potkávají, to se mi líbí.
Nedávno měli požární cvičení. Nejzajímavější na tom pro Viki bylo, že si dala s Filipem na chodníku pusinku, a hlavně to, že všichni byli venku v bačkůrkách!!! Takže se už týden nechce přezouvat! V bačkůrkách se ven, mami, může!

V kině

3. října 2007 v 20:21 | Filip
dnes jsme bili v kině na ratatouille.bilo to heské. škoda že tam nebila viki. než bilo kino tak jsme bili u
zubaře. taki jsme bili v hospodě já jsem mněl picu dál uš nevím.

Talentovaný pan Melichar

3. října 2007 v 14:15 | Lucie
Jen tři ukázky...to jsou ty Richardovy fotky. Mám jich víc. Nejsou nádherné?
A to na škole vůbec nefotil.

Jablko daleko za stromem

3. října 2007 v 10:16 | Lucie
Viki je u babičky na celý týden, už se nám stýská, i když si to i užíváme.
Dnes jdeme všichni tři k zubaři, za odměnu, že to vydržíme (?), půjdem do kina na Ratatuille.
Viki povídala, že u babi vydrží, ale že tam rozhodně nebude spát.

Tramvaj pivní jezdí v Plzni

3. října 2007 v 10:09 | Lucie
Pro všechny naše mimoplzeňské přátele!
Takovou máme v Plzni tramvaj. Je tu jen jedna.
Vevnitř je to také moc pěkné.
Ob sedadlo je pípa, nad sedadly půllitry, pivo si sami načepujete, je lahodné!
V + F nechtějí žádnou jinou jezdit...
O Petrovi ani nemluvě...

Setkání v Kašperkách

3. října 2007 v 8:58 | Lucie
Jiný prázdninový víkend jsme vyrazili do Kašperských hor. A koho jsme tam potkali?
Úplně náhodou Richarda Melichara. Byl tam se svou dívkou a jejími rodiči na výletě.
Tak nás vyfotil.
Ríša moc hezky fotí, dříve říkal vtipy, teď má tenhle nový koníček. Nadání je zjevné. Viz jinde.
V tamní cukrárně mají výborné kafe a domácí koláče.
Pokaždé, když jsme v Kašperkách, navštívíme muzeum historických motorek a bicyklů. Já tedy ne, vždy se z toho nějak vyvlíknu a jdu sondovat to kafe...
Viki chce každé kolo, které zrovna vidí...
Filip se rád dívá na motorky, ale zatím žádnou nechce. Doufám, že při tom zůstane.
Když nás nějaká motorka předjíždí, Filip říká: "Hmmm, další dárce orgánů...". Což je vliv tety Veroniky.

Liška je houba?

2. října 2007 v 11:45 | Lucie |  rozhovory
V lese u Chrstošů na malé Homolce (Vimperk) roste taky hodně borůvek. Petr ale raději hledá houby. Pořád chce chodit na houby.
Prázdninové víkendy jsme s Petrem trávili s dětmi a babičkou ve Vimperku; vyměnili jsme vždy tak pracovní Plzeň za voňavou Šumavu...
Filip: "Vikino, tohle je liška."
Viki: "Nene, to je houba."
Filip: "Ale jmenuje se liška!"
Viki: "Nene, Liška se jmenuje Honzík!"

Partoltická chobotnice

2. října 2007 v 11:38 | Lucie
V červenci jsme podnikli výlet do Partoltic. Byl to vůbec první výlet naším novým starým fordem!
V Parťákách mají dům (domy) naši kamarádi Jelínci. Johanka je nejlepčí kamarádka Viktorky a Jakub je Filipův kámoš, spolužák.
Kluci se rozhodli, že připraví pro ségry stopovačku. S pomocí Petra udělali úkoly, které pak na stanovištích holkám četli s posledním dodatkem "chááápeš!?" Potom je sami splnili.
Holky to moc nezajímalo, až na ten poslední, kdy musely najít v bedně se zrním schované dvě čokolády, které jim pak maminky snědly.
Klukům se nejvíc líbil závěrečný boj s chobotnicí (taková veliká větev, na jejímž konci byly trávou navázené menší větve). Měli meče a ta strašná chapadla jí prostě ufikli. To byl konec partoltické chobotnice...

Potápěč v chatě

2. října 2007 v 11:26 | Lucie
Začátkem srpna jsme byli na dovče. Byl to jediný týden o prázdninách, kdy jsem nebyla v práci! To se mi ještě nestalo, abych takhle trávila prázdniny! Nikdy v životě!
Ne že by se mi to nelíbilo...
Filip se dívá z naší chatky. Opárenské údolí, kam jsem s tátou a sestrou chodila na výlety, nás přivítalo jako staré známé...
Na Lovoš ovšem statečně vystoupal jen Filip s tetou Veronikou, já si na to s Viki netroufla, raději jsme spolu jely do Bohušovic navštívit Lenku a její holčičky, Terezku a Rozárku.
Ale ostatní výlety byly společné a povedené.
Dětem se líbily hlavně návštěvy koupališť.
Viki je kachna a Filip potápěč, víte?